Galerie výtvarného umění v Novém Hrozenkově, dnes již nedílná součást hrozenkovského kulturního vyžití, sídlí v centru obce naproti pekárny. Pro širokou veřejnost a své potěšení ji vytvořil zdejší rodák Miroslav Šulák. Impulsem k proměně chátrající budovy v objekt zaměřující se na výtvarné umění mu byla jedna společná cesta do Zlína s akademickým malířem Jiljím Hartingerem.
„Nejsem ten správný typ galeristy, protože mým zájmem jsou samy obrazy, jen je vlastnit, mít z nich radost a moci si je prohlížet kdykoliv můžu. I proto je sbírka v galerii stálou expozicí a necítím potřebu ji často měnit a vystavovat jiné umělce. Miluji umění kresby, malby a sochařství. V roce 2006 jsem tak budovu, na podnět a za přispění finančních prostředků od mistra Hartingera, zakoupil a v následujících letech provedl rekonstrukci. Z původní budovy zůstaly jen obvodové stěny a čistý krov,“ říká Miroslav Šulák.
Na samotné realizaci se podílelo hned několik dalších lidí, bez kterých by nynější podoba nebyla taková, jaká je. Statiku provedl Ing. Martin Mynařík. Odborné rady poskytoval po celou dobu akademický architekt Libor Sošťák. V roce 2011 pak byla galerie slavnostně otevřena a galeristku do roku 2022 dělala paní Marie Haplová.
Od jara do podzimu se galerie pyšní zahradou, která je laděna do euroasijského stylu s převahou koncepce „Japonská“. Brzy se stala vyhledávaným místem nejen pro potěchu oka s možností prohlédnout si různé druhy bonsají a dřevin, ale také často využívanou relaxační zónou s lavičkami a řekou, vhodnou k odpočinku turistům cestujícím za krásami Valašska, tak pro místní, rodiny s dětmi, či žáky nedaleké základní školy. Nejednou se stala i místem pro konání svatebního obřadu. Zahradu navrhl a realizoval Ing. Miroslav Škrabal. Část stromů je z Německa od firmy „Bruns“, část dodal sám pan Škrabal. Na střih a „účes“ stromů si pan Škrabal volá Pavla Slováka z Vigantic. Galerii si může každý návštěvník prohlédnout individuálně.
Tímto bych rád poděkoval všem, kteří se přímo či nepřímo podíleli na celé realizaci. Zejména pak mistru Hartingerovi a panu Škrabalovi. Dík patří také paní Marii Haplové za jeji „nakažlivou“ energii a elán, které po celá léta přenášela na návštěvníky svými poutavými výklady a vstřícným jednáním jí vlastním.